Zprávy z Banátu 4

30. 5. středa 

V 7:00 jsme se probudili, udělali hygienu a pak šli k pekařovi pro pečivo. Okolo 8:30 jsme šli vzbudit všechny skupiny, což jsme si náramně užili. V 9:00 jsme se všichni sešli na snídani. Po snídani jsme od pana učitele Flégla dostali pracovní list na téma Krasové jevy. Pak jsme šli do pokojů, kde jsme si vzali batohy s pitím a fotoaparáty a šli jsme na procházku, kde jsme měli za úkol vyfotit nejlepší fotku. Když jsme se vrátili, šli jsme na oběd. Po obědě jsme měli osobní volno, kdy jsme si pobalili věci a šli jsme roznášet zdravotnický materiál. Po návratu jsme šli na fotbalové hřiště si zahrát s rumunskými kluky fotbal. Po druhé z dvanácti let jsme je porazili. Dále jsme šli na večeři, dobalit si zbytek věcí a napsat denní příběhy.

autoři: Aleš Kosař, Kristián Košteyn a Jiří Pelikán

zážitky dne:

  1.  Nejlepší zážitek byl, jak jsme na procházce v přírodě. Potom jsme šli kopec dolů a potkali psa, kterého jsem pojmenovala Blecha. Tak mu říkám, protože má samé blechy. Potom jsme rozdávali lékařské potřeby, Verča měla za úkol jít za paní, která měla číslo popisné 48. Dali jsme jí zdravotnické potřeby a ona nám za to dala každé deset leí. Potom jsme jí to vrátili a ona nám říkala, abychom si to nechali. My jsme si ale vzali jen deset leí.                                                                   Autor: Adéla Likavcová
  2. Když jsme rozdávali zdravotnický materiál, měla jsem to dát nějaké paní, co neviděla, a pánovi, co neslyšel. Bylo to moc smutné. Položila jsem to na stůl v kuchyni. Byl tam nepořádek, bylo to moc malé a k tomu jim zemřel syn. Dvě děti odešly do Čech a dcera právě pracovala na poli.                   Autor: Markéta Skaláková
  3. Dneska mě nejvíce bavilo roznášet léky starým a nemocným lidem. Jejich radost z léků mě dostala, oni ty léky doopravdy potřebují. Jsem ráda, že jsem udělali dobrý skutek,                                                                                                         Autor: Viktorie Schidlová
  4. Když jsem rozdával zdravotnický materiál, tak jsem měl smíšené pocity. Na jednu stranu jsem měl pocit, že dělám něco dobrého, ale na druhou stranu jsem byl smutný, že jim nemůžu pomoc více. Přijde mi smutné, že rodičům odejdou děti do Česka a oni tady zůstali sami. Bylo zajímavé si vyslechnout jejich příběh. Byl jsem u paní Kateřiny, která mi sdělila, že její děti bydlí nedaleko Hradce Králové. Také mi řekla, že se odstěhovat nechce, chce zůstat tam, kde žila celý život.     Autor: Kristián Košteyn
  5. Dnešní zážitek je významné sportovní vítěství, které se dětem z Čech nepovedlo skoro celé desetiletí. Tento den se totiž pořádalo utkání mezi námi a místními rumunskými dětmi. Zápas byl velice napínavý, a i když jsem nehrál, tak můžu říci, že naši kluci do toho šli na sto deset procent. Po cca hodině se závěrečným skóre jsme vyhráli 5:4. Nezbývá než, že příští rok obhájíme tento titul.                                                                                                                                                               Autor: Robin Vlček
  6. Strašně se mně líbilo něco tak dobrého a tak jednoduše vyrobitelného. Podojí se kravka, do mléka se hodí siřidlo. Až to nabude, hmota se nechá vykapat a sýr je hotov.                                                Autor: Daniel Holý
  7. Už samotné všechny ty dny strávené zde v Banátu během šesti let jsou pro nás velkým zážitkem. Všechno zde se změnilo, my jsme se změnili, jen láska k této nepříliš veliké a navštěvované vesnici jménem Gerník zůstala stejná. Díky tomuto projektu jsme si v životě mnohé uvědomili. Hlavně to, že si máme vážit toho , co máme, a taky, jak je důležité si pomáhat. Získali jsme nové zkušenosti, stali jsem se samostatnějšími a hlavně jsme našli nové přátele, trochu rozdílné, vychované tímto drsným krajem, ale přesto výjimečné. A proč jsme si na to vzpomněli právě dnes?  Možná je to totiž poslední den, co dýcháme vzduch této půvabné krajiny. Jenže smířit se s tím by bylo moc jednoduché. Proto se tedy, milá paní zástupkyně, na Vás obracíme s prosbou, abyste s tímto projektem nadále pokračovala. Kdybyste náhodou plánovala uskutečnit výročí patnácti let projektu, neváhejte a zavolejte. Děkujeme tedy, že jste nám umožnila být jeho součástí.                      Autoři: Eliška Likavcová a Gabriela  Skaláková