Pátá třída během září proměnila školní projekt Učíme se venku ve skutečnost. Učila se v přírodě, ve městě, u jezírka, v technických službách i při setkání s cestovateli.
Září plné objevování aneb Učíme se venku v 5. A Zářijové počasí nám letos opravdu přálo, a tak jsme se rozhodli školní projekt Učíme se venku vzít doslova z gruntu. Během celého měsíce jsme opouštěli školní lavice a vydávali se za učením do přírody, ulic našeho města, parku, na náměstí i na místa, kam se běžně jen tak nepodíváme. A hned na začátku září jsme měli možnost přesvědčit se, že učit se můžeme také od lidí kolem nás. Navštívili jsme rodinu našeho spolužáka Jirky, která nám přiblížila své měsíční putování Kolumbií. Děti se dozvěděly spoustu zajímavostí o této vzdálené zemi, cestování, místní kultuře i životě tamních lidí. Nechyběla ani ochutnávka tradičních jídel, která nám umožnila poznávat Kolumbii nejen prostřednictvím vyprávění, ale také vlastními smysly. Za tuto krásnou možnost, otevřenost a ochotu podělit se s námi o své zážitky jsme rodičům moc vděční. Vyrazili jsme také do obory Klopotov, kde jsme pozorovali okolní přírodu a poznávali místa, která máme vlastně na dosah. V rámci výtvarné výchovy jsme vytvořili galerii obličejů – stromům podél chodníků jsme dali veselé tváře, aby zpříjemnily cestu všem, kteří kolem nich procházejí. Třeba dětem do školy, dospělým do práce nebo komukoliv, kdo se jen tak vydá na procházku. Učení jsme spojili také s péčí o naše okolí. V rámci pracovních činností jsme se pustili do úprav okolí školního jezírka, kde jsme vypleli, co bylo potřeba. Potom jsme se proměnili v malé badatele. Pozorovali jsme, jaké rostliny a živočichy můžeme v okolí jezírka objevit, a své nálezy jsme zapisovali a zakreslovali. Naše tvoření pokračovalo v parku, kde jsme z přírodních materiálů vyráběli zvířata. I obyčejné větve, listy, šišky nebo další přírodniny se tak mohly proměnit v něco úplně nového. Učení venku nás zavedlo také tam, kam se běžně během vyučování nedostaneme. Navštívili jsme technické služby při jejich dni otevřených dveří. Měli jsme možnost nahlédnout do jejich práce, dozvědět se, co všechno mají na starosti, a poznat místo, kolem kterého možná každý den procházíme, ale běžně bychom se dovnitř nepodívali. Během Dne bez aut jsme se vydali na náměstí řešit matematiku. Počítali jsme například, kolik stojí parkovné, jak dlouho mohou auta na jednotlivých místech stát, a řešili další praktické slovní úlohy. Nešlo přitom jen o samotné počítání – děti musely především porozumět textu, vyhledat důležité informace a správně je použít. A protože v našem městě probíhal také filmový festival, nemohli jsme ho samozřejmě nechat bez povšimnutí. Zjišťovali jsme informace o festivalu a využili jsme ho také jako příležitost k poznávání historie našeho města. V rámci vlastivědy a dějepisu jsme pátrali po tom, kdo stál u založení Nového Města nad Metují, a povídali si o jeho historii a zajímavostech. Během září jsme tak zjistili, že učebna nemusí mít čtyři stěny. Učit se můžeme v lese, v parku, na náměstí, u jezírka, v technických službách, při setkání s rodiči i při obyčejné procházce městem. Byl to měsíc plný objevování, tvoření, pohybu, spolupráce a především skutečných zážitků, které dávají učení smysl. A dokud nám počasí dovolí být venku, budeme toho chtít využívat. Protože někdy je nejlepší učebnicí jednoduše svět kolem nás.
