V létě to bylo 10 let, co se do té doby ladem ležící pozemek / Pozor! To nemusí být vždycky špatně! Pro některé rostliny a živočichy je to ráj. / plný bršlice začal měnit.
Vznikla jáma pro jezírko, na druhé straně naopak z té vybagrované zeminy kopec pro rostliny. Před pěti lety pak Andy splnil naši touhu po tekoucí vodě a vybudoval vodní oběh, který je minimálně v rámci školních zahrad unikátní, proč bychom se za to styděli. 
Mimochodem – v rámci sdružení Přírodní zahrady existuje 103 ukázkových přírodních a ta naše je stále jediná školní v kraji, teď jsem to kontroloval. Vynikající zprávou navíc je, že novou energii do toho přineslo nejen nové vedení, ale i noví kolegové, na tom se dá stavět.
Jenže všechno by to nemělo smysl bez venkovní výuky a také je nutné, aby alespoň někteří rodiče vzali zahradu za svou a fandili nám. A jsou tací. V sobotu 12.10. se takových rodičů, dětí a učitelů sešlo sedmnáct. Málo platné – deset let je deset let, i pozemku roky utíkají. 
Dřevěné části chátrají, voda je sice čistá, ale plná řas a dalšího materiálu, a tak bylo třeba vyčistit jezírko, další skupina se pustila do pletí a celkového zvelebení kytičkové stráně. Šlo to jak po másle a velmi rychle se utvořila sehraná parta. Bylo to skvělé, plány splněny a překročeny a my jsme rádi, že naši ochotní pomocníci říkali, že by příště přišli klidně znovu. Děkujeme moc, určitě to nebyla poslední brigáda. 😊
Vašek Nýč