Pět dní, desítky kilometrů, prudké kopce, dechberoucí výhledy, déšť, slunce, smích, pády i přátelství. Takto by se dal shrnout cyklistický kurz devátých ročníků, který jsme prožili v nádherné krajině v Českém ráji a u rybníka Nebákov.
Celý týden jsme společně objevovali krásy tohto kraje. A nebylo to jen ze sedla kola. Někdy bylo potřeba kolo vést, jindy tlačit do kopců, a občas se i nechtěně proletět při sjezdu. Ale všichni to zvládli. S bahnem na nohavicích, ale s úsměvem na tváři.
Počasí se postaralo o rozmanitý program, ikdyž v posledních deštivých týdnech jsme měli na hezké počasí štěstí. Ale i slunečné chvíle střídaly dešťové přeháňky, a kola tak občas připomínala spíše terénní vozy, než sportovní vybavení.
Na cestách jsme navštívili řadu památek, projeli jsme kolem pískovcových skal, zastavili se u vyhlídek a užili si klid lesních cest i koupačky. Po návratu nás čekaly společné večery plné her, zpívání u ohně a sdílení zážitků a rozhovorů.
Týden u Nebákova nebyl jen fyzickou výzvou, ale především příležitostí utužit vztahy, poznat se v jiných situacích, než je prostředí školy.
Ukázalo se také, jak zásadní je umět se někdy hecnout, nevzdat to, když dojdou síly, překonat vlastní pohodlí nebo strach, a nabídnout pomoc, když ji někdo jiný potřebuje. Právě takové chvíle často přinesou největší radost. Ne proto, že byly snadné, ale protože jsme je zvládli. A společně.
Velké poděkování patří kolegům z pedagogického doprovodu i všem žákům. Díky vaší energii, humoru i vzájemné ohleduplnosti jsme mohli společně prožít něco, na co budeme všichni dlouho vzpomínat.
A na závěr?
Nebákov jsme zvládli – a v paměti nám zůstane jako místo, kde jsme si opravdu sáhli na dno sil, ale společně se dostali o kus výš.
