Příběh z Banátské historie: Decebal

Dácie byla ve starověku území, které bylo obývané Dáky a Gety a nacházelo se převážně v dnešním Rumunsku. Po smrti dáckého krále Burubistiho se Dácie rozpadla. Teprve o sto let později se Decebalovi podařilo Dácii sjednotit a se svou armádou silně vydrancoval římskou provincii poblíž řeky Dunaj. To si samozřejmě Římané nemohli nechat líbit a do Dácie poslali římské legie, které nakonec Dákové přepadli a porazili. O pár let později pronikla do Dácie další římská armáda, které se sice podařilo vyhrát pár bitev, ale zároveň vypuklo povstání Markomanů, což byl germánský kmen obývající dnešní území Česka. To mělo za příčinu stažení  římské armády a vyplácení velkých sum zlata za výměnu míru s Dáky. O desetiletí později nastoupil na římský trůn císař Trainus, který tyto podmínky nemohl vystát. Podnikl několik vojenských tažení a dobyl skoro celou Dácii. Decebalus se však nedal, udržel si trůn a o tři roky později vyhnal Římany s Dácie. Ti se avšak záhy vrátili s posilami a po dlouhém obléhání hlavního města Římané vyhráli a Dácie se stala římskou provincií. Decebalus, doufající do poslední chvíle v pomoc Germánů, se rozhodl předejít římskému zajetí a dýkou si probodl hrdlo. Jméno Decebalus v překladu znamená: „silný jako deset mužů“ .