V Zahradě u Lánské cesty v Černčicích probíhalo o víkendu pojídání štrůdlů / mimochodem – může se psát i štrúdlů /, poznávání a ochutnávání jablečných odrůd celkem 30 druhů jablek a hrušek a další akce. V neděli jsme tam nebyli, dorazili jsme až v pondělí. Všechno snědeno, jen jablka zůstala. Šlo o staré odrůdy jablek, zajímavé vzhledem i chutí. Ale i svými názvy – znáte například jablko Mazánkův zázrak, Smiřické vzácné, Jeptišku, nebo Booskoopské? U dětí však vítězilo Malinové hornokrajské, děcka po něm šla zdaleka nejvíc. Ani náhodou to nebyla ona stále stejná jablka velikostí i barvou, která všichni známe z různých marketů. Však to děti překvapilo a zaujalo, zejména to, že chutě byly fakt odlišné. A tak jsme jablka pomohli uklidit, některá z nich však padla za oběť struhadlu a troubě, prostě jsme si s Markétou upekli štrůdl. Výborný. Však to znáte – z různých druhů jablek je prostě nej. A protože jsme třída makačů, uklidili jsme i lavice a stoly. Po strouhání toho však dost zbylo, takže jsme kontaktovali ovce a nabídli jim tuto lahůdku. Pro některé děti první bližší kontakt s tímto domácím zvířetem, stejně jako s králíkem, morčetem a dalšími. Jedničkou však byl osel. Nadšení některých dětí přerostlo v nápad, že by tohle zvíře určitě chtěly doma mít. No, kromě spousty práce to má další podmínku. Buď musíte bydlet na úplné samotě, nebo musíte mít osly dva. Samotáři jsou totiž velmi, velmi hluční. Ať jeden, nebo dva, nápad na chov dobrý, ale doma to dětem asi neprojde. Díky, Markéto, bylo to moc příjemné.
Mgr. Václav Nýč