Legiovlak

Ve středu 12.4. jsme se sešli v 8 hodin u vlakového nádraží, koupili jsme si jízdenky a vyrazili směr Náchod. Když jsme přijeli do Náchoda, vystoupili jsme z vlaku a hned jsme zahlédli legiovlak, který tvoří věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918-1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií.

Přišli jsme k průvodci, který měl na sobě legionářskou uniformu, ujal se nás a vstoupili jsme do prvního vagonu, kde byly mapy, místo na spaní a malá kamna. Ve vagonu nás bylo 40, byli jsme na sebe namačkaní jako sardinky v konzervě, což byla výhoda, protože venku pršelo a byla zima, tak jsme se alespoň zahřáli. Průvodce nám vyprávěl, že bylo výhodnější být ve vagonu s koněm než s člověkem, protože když přijde krize, tak koně můžete sníst, zatímco člověka ne. Další vagon mi připadal, jako kdyby byl vytvořen pro královskou rodinu, všude byla luxusní sedadla, dokonce tam byl i popelník. V lékařském vagoně se ošetřovalo, ale i umíralo. Ve vlaku měli i levanduli, aby to v něm vonělo.

Po skončení prohlídky legiovlaku jsme se vydali do „krásných časů“ monarchie do Regionálního muzea v Náchodě. Výstava ukazovala tehdejší módu, moderní pomocníky do domácnosti, proměnu města i válčení. Byli jsme nabiti historickými vědomostmi, ale značně vyhladovělí, tak jsme si došli na výborný oběd a vyrazili vlakem domů.      

Antonín Bartoň, 8.B