VÍDEŇ se ZŠ Komenského

Dne 10.5.2019 jsme si udělali krásný výlet do hlavního města Rakouska, do Vídně. Vyjížděli jsme o půl páté ráno a jeli asi 5 hodin v autobuse. Ze začátku jsme byli ještě unavení a nedospalí, ale později už jsme se začali bavit. Cestou jsme byli nedočkaví a celí natěšení na „bonbonek nakonec“- těšili jsme se do historicky nejstaršího zábavního parku v Evropě, do Prateru. Předtím jsme ale ještě navštívili nejznámější vídeňské památky. První zastávkou bylo sídlo Marie Terezie – Schönbrunn. Tam jsme strávili asi hodinu a udělali si pár krásných fotek. Pokračovali jsme do centra Vídně, kde jsme se zastavili u památníku Marie Terezie, šli jsme ke známé vídeňské radnici, parkem jsme pokračovali k Hofburgu, nahlédli jsme do Národní knihovny, prošli jsme kolem známé kavárny a hotelu Sacher a nákupní zónou jsme se dostali k Stephansdómu. Po krátkém rozchodu jsme autobusem dojeli na poslední naučnou zastávku –  Hundertwasserovy domy. Nesmíme zapomenout zmínit naši brněnskou paní průvodkyni cestovní agentury Jany Hudkové, která nás skvěle provedla a dokázala nás vtáhnout do děje historie. A konečně naše poslední zastávka – Prater. Tam jsme si to skvěle užili. Všechny atrakce byly báječné a zároveň naháněly hrůzu. Kdo na ně chtěl jít, potřeboval velkou dávku odvahy. I tací tam s námi byli. Mezi méně děsivé atrakce patřila vodní dráha, ze které jsme vylezli všichni mokří. Rády bychom za sebe řekly, že „řetízák“ byl báječným výhledem na Vídeň, avšak musely bychom vystát dlouhou frontu a na to nebyl čas. Místo toho jsme šly do strašidelného domu, který nás pořádně vystrašil a zároveň nabudil na další atrakci, kterou byla například „lavice“, sombrero atd. Jiní vyzkoušeli děsivou „černou mambu“, volný pád nebo kouli, ve které člověka vystřelí hodně vysoko. Byla tam spousta dalších atrakcí, ale ty jsme bohužel nestihli, protože jsme měli v 17:10 sraz a šli jsme směrem k zastávce. Celí utahaní jsme nastoupili do autobusu, ve kterém jsme opět nabrali energii a všichni se dali do společného zpěvu. Celý výlet jsme si moc užili a určitě bychom si ho rádi zopakovali.    Anna Frimlová a Nikola Kulhánková (žákyně 9.B)