25.5. den 1.
V pátek 24. května sraz a odjezd od ZŠ Komenského. 
Vyjížděli jsme zhruba v 19 hodin. Ve 20h jsme zastavili na první benzínce a poté dojeli až do Bratislavy na noční vycházku. Tam jsme si vyfotili hrad a most a poté v 0:20 jsme se vrátili k autobusu a vyrazili dál. Potom jsme zastavili ještě na jedné benzínce na Slovensku a pak už jen jeli a jeli.
V sobotu ráno jsme překročili hranice v Maďarsku do Rumunska. Po strastiplné cestě jsme přijeli do termálních lázní Baile Herculane, ale nakonec tam nešli, tak jsme jeli dál. Podél Dunaje jsme pak pokračovali dál.
Další zastávka byla u vodopádu – Cascada, když jsme se vrátili do autobusu, tak jsme začali sledovat semifinálový hokejový zápas Česko vs. Švédsko. Za stavu 2:2 jsme konečně dorazili do Gerniku. 
Vyložení autobusu nám dalo pěkně zabrat, kromě svých věcí jsme také vezli spoustu darů pro místní obyvatele – zdravotnické pomůcky, berle, prostěradla, ubrusy aj. 
Třetí třetinu dramatického semifinále jsme dokoukávali spolu s místními obyvateli v hospodě, kde jsme si dali Kofolu, Malinovku nebo nanuk. Třikrát jsme si zakřičeli gól a mohli tak oslavit postup do finále MS. Program zítřejšího večera je tím pádem jasný: „Kdo neskáče, není Čech!“
Pak jsme šli na večeři, kde pro nás paní hostitelka připravila výborný vývar, místní guláš s brambory a masem a strašně dobrý chleba. Nakonec jsme si smlsli na makových a tvarohových buchtách. Jelikož byla cesta přes noc náročná, čeká nás brzká večerka – dobrou noc 🙂
26.5. den 2.
Budíček byl v 7:30. Výborná snídaně byla v 8:00. Byly buchty, které napekli naši rodiče. 
Po snídani jsme vyrazili na plánový výlet po okolí Gerníku. 
Sice to bylo na začátku trošku do kopce, ale díky tomu jsme viděli nádhernou krajinu. Přišli jsme až na oběd, který jsme měli z vlastních zásob. Po obědě jsme měli polední klid. Každý si dělal co chce. Někdo hrál deskové hry a někdo byl na telefonu. Po poledním klidu jsme do našich skupinek jsme dostali úkoly, u kterých jsme se museli ptát zdejších obyvatel.
Po splnění úkolů jsme šli na hřiště, kde jsme hráli fotbal, fris-bee, nebo si házeli míčem či raketkami. Potom byla výtečná tříchodová večeře a začaly přípravy na hokej – tvorba vlajek, malování na obličej. Věříme, že Češi vyhrajou!!!!!
27.5. den 3.
Dnes ráno jsme se vzbudili v 7:00, když za námi přišla Aneta se slovy: „Máte vstávat.“ I přes tento „budíček“ si většina lidí ještě lehla a probudil je až pan učitel Jirka Pelikán hlasitým potleskem. Poté jsme se všichni vydali na snídani, kde tentokrát byly jogurty a chleby se salámem. Dále jsme se museli připravit na výlet do svaté Heleny.
Cesta úzkou silničkou trvala skoro 2 hodiny. 
Když jsme přijeli, šli jsme na prohlídku místní školy Jana Ámose Komenského, kde jsme se mohli podívat, jak se zde učí. Jakmile jsme si prohlédli celou školu, tak nám učitelé rozdali další úkoly- zjistit co nejvíce informací o Svaté Heleně. Hned po tom se všechny skupiny rozešli po vesnici.
Naše skupina měla velké štěstí, protože jsme narazili na jednoho místního člověka, který nás provedl po vesnici a povídal si s námi. Když nastala 12. hodina tak se všichni sešli v hospodě vedle školy na oběd, což byly housky a chleby s taveným sýrem.
Jakmile se všichni najedli a namazali krémem, tak začala dlouhá cesta ze svaté Heleny do Gerniku (15 km). I přesto že jsme měli před sebou ještě dlouhou cestu, tak někteří si začali stěžovat už ve vesnici. První úsek cesty byl docela klidný, v podstatě jsme tlapali polní cestou do kopce, to jsme ještě nevěděli, co nás čeká za chvíli. Po třičtvrtě hodině jsme se dostali pryč z polňačky a začali jsme procházet malými cestičkami mezi trnitými keři. Po nekonečném chození a vracení se kvůli špatnému značení jsme se dostali konečně k naší první velké přestávce (asi po 5. kilometrech). 
Na místě se nacházely dvě přírodní památky:
1) Kulhavá skála
2)Jeskyně Vranovec
Po této delší přestávce jsme zase vyrazili na cestu do prudkého kopce. Když jsme ale vylezli nahoru, tak jsme se do vedení vydali my dva s Šunkou. Šunka díky jeho geniálnímu věštění nás dokázal vyvést pryč ze spletě klikatých cest. Trvalo to sice dlouho, ale nakonec jsme se dostali do vesnice, hlavně kvůli častým přestávkám při kterých jsme čekali na pomalejší a na pana učitele Pelikána a jeho skupinu přírodovědců. Po vyšplháni posledního kopečku se nám konečně naskytl pohled na Gerník. Dále už jenom stačilo sejít poslední kopeček dolů po naší již známé cestě a byli jsme zpět. Když už byli všichni ve vesnici, tak jsme šli na další zajímavou večeři, ke které byla vynikající nudličková polévka a tradiční rumunský pokrm (maso v zelném listu).
28.5. den 4.
Dnes ráno nás vzbudili s písničkou „Jožin z bažin“ v 7:30. Ke snídani jsme měli chléb s čím, kdo chtěl. Po snídani jsme se připravili a vyrazili jsme k Petrovým mlýnkům. Celou cestu s námi šla dvě malá kůzlata. U Petrových mlýnků byla možnost se smočit v ledovém potoce a také jsme si mohli opéct párky. Po cestě zpátky do Gerníku jsme se kochali krásnou krajinou.
Když jsme dorazili zpět do Gerníku, někteří z nás šli vrátit kůzlata jejich majiteli. 
Po návratu na ubytováni jsme měli asi hodinu pauzu, při které jsme museli splnit úkoly, které nám učitelé zadali. Po pauze jsme se šli podívat do místního muzea.
Kdo chtěl, šel si ještě na hřiště zahrát fotbal. V 18:30 byla večeře, která nám moc chutnala. Po večeři jsme spěchali do hospody zapsat zápis z dnešního dne (a dali si něco dobrého na zub).